Vítejte na stránkách naší chovné stanice.
Jmenuji se Sára, vlastně Atakama a s mými páníčky jsem už více jak čtyři roky. Dodnes jsem nezapomněla na tu dlouhou cestu z Ústí nad Labem, ale autem cestuji moc ráda a do dnes mě to nepřešlo. Pokaždé, když se chystá nějaký výlet a vidím páníka, jak dává mou deku do kufru, čekám, až bude hotovo a už mě z auta nikdo nedostane. Páníčkové se dostaví třeba až za půl hodiny a já zarytě sedím v autě, co kdyby chtěli odjet beze mně? Po příjezdu do nového domova jsem byla trošku smutná, chyběl mi brácha Atai a samozřejmě rodiče, ale měla jsem spoustu aktivit jako prozkoumat svou zahradu, byt i ostatní zvířecí kamarády, takže jsem na dlouhé smutnění neměla čas a rychle jsem si zvykla. Páníčci asi předpokládali, že ze mně bude výstavní kus a chtěli se účastnit výstav, tak jsem je musela naučit chodit v kruhu, jenže jim déle trvalo, než pochopili, že jsem dost tvrdohlavá, čekání mě nudí a když se mi nechce, tak si to budou muset odběhat sami. Dělám jim radost, když se snažím poslouchat jejich povely jako lehni,sedni, zůstaň, ale zase mě s tím nesmí obtěžovat moc dlouho, protože když mám popáté běžet pro aport, tak si  řeknu, že blbce ze mně dělat nebudou a nakonec si pro něj musí dojít sami. Takže když to shrnu, vycvičila jsem si je skvěle a nedám na ně dopustit. Moc se vždycky těším, až přijdou z práce a jdeme na nějakou tu procházku nebo se mi věnují na zahradě. Od jara do podzimu trávím čas na letním bytě a přes zimu se hřeju u kamen v obýváku. Svůj dům si hlídám výborně, ale nejvíce vyvádím, když jedou letáky, protože je to skoro pořád a dost mě to obtěžuje. Nejraději jsem měla kamarádku bernardýnku Elzu, ale ta odešla do psího nebe. Když byla štěňátkem, vždy jsem ji usměrňovala, ať si moc nedovoluje, ale po nějaké době mě přerostla a měla navrch ona. Uvidíme, jak to půjde s jejím nástupcem bernardýnem Argem, je to ještě štěně, takže zatím nějakou dobu můžu dělat chytrou. Nedávno páníci usoudili, že bych mohla mít nějaké potomstvo, tak jsme se jeli podívat na pár ženichů. Nakonec si vybrali toho, který se jim líbil nejvíce (mě se vůbec neptali) a vypadá to, že budu máma. Nedá se říct, že bych se nějak měnila, akorát mám větší chuť k jídlu a taky mi dělá moc dobře to obskakování kolem, abych náhodou nějak nestrádala. Ale už se na ty mrňouse těším.

Historie projektu

V této části můžete popsat historii Vašeho projektu a co Vás vedlo k nápadu jej realizovat. Je vhodné se také zmínit o důležitých milnících a poděkovat lidem, kteří se na projektu účastnili.